Život je příliš důležitý na to, abychom jej brali vážně. - O. Wilde

Nightwish

Neděle v 10:43 | Rosalinda |  Obrázky slavných osobností
Obrázky Nightwish jsou po všech stránkách tak fascinující, že jsem se rozhodla vložit jich sem pár na ukázku. Ta jejich image! Miluji jejich hmm... viktoriánské vzezření. Smějící se


(Zleva doprava - Marco Hietala, Tuomas Holopainen, Anette Olzon, Emppu Vuorinen a Jukka Nevalainen. Marco hraje na basovou kytaru a zpívá, Tuomas je mozek kapely, který skládá většinu písní a hraje na klávesy, Anette zpívá, Emppu hraje na kytaru a Jukka na bicí. Všichni mají krásná finská severská jména. Smějící se)

Celý článek | Přidat komentář
 

Možná poněkud strašidelné fotografie

16. května 2012 v 21:26 | Rosalinda |  Fotografie
...Lenox a Barči. Zajímalo mě totiž, jestli je u těch našich přítulných chlupáčů vůbec možné, aby vzbudili trochu takové té afektované hrůzy. No, materiál byl nepochybně zajištěn - tyto dvě ne příliš přátelské fotky Lenox se daly moc pěkně využít, tak jsem je hodila do Picasa, trochu si s nimi pohrála a upravila je. A došla jsem k závěru, že není nic, co by se nedalo alespoň trochu zestrašidelnit. Smějící se Ten prográmek dovede všechno. Jen se podívejte.



Tahle je už úpravou trochu přehnaná, ale jako zajímavost ji sem vkládám:


A na závěr spíše taková pseudo-umělecká než děsivá fotografie Barči Smějící se:

Počet komentářů: 2

Nightwish - The Heart Asks Pleasure First

11. května 2012 v 17:28 | Rosalinda |  Hudba
Ne, to prostě nejde, abych sem tenhle skvost nevložila...! Usmívající se Známá melodie v podání Nightwish.

Přidat komentář

Pár černých pruhů...

11. května 2012 v 17:15 | Rosalinda |  Fotografie
...a co to dokáže udělat s takovou fotografií! Usmívající se Aneb jak jsem v Picassa objevila nový styl úpravy fotek, jenž se mi zdá velice zajímavý a působivý, ovšem asi jen v rámci fotografií z přírody a podobně. Např. ke psům by se podle mě moc nehodil, ale myslím, že si vystačím s obrázky na podobné vlně, jakou jsou tyto:



Celý článek | Počet komentářů: 3

Postcrossing - IV.

10. května 2012 v 21:56 | Rosalinda |  Autogramy & Postcrossing
Zatímco mi cestují pohledy do Holandska, Běloruska a Německa, přišla mi už trochu objemnější várka pohlednic z Japonska, z USA, Běloruska, Německa, Nizozemí a opět z Ruska. Usmívající se (To byl tedy vážně balík...!) Počet mnou obdržených pohledů konečně příjemně vzrostl, nyní je sem nebudu vkládat po jednom nebo po dvou jako doposud, ale už v nějakých rozumějších číslech.

Začnu pohledem od Bělorusky Ganny, nadchnul mě asi ze všech nejvíc. Díky svému strohému umění luštit azbuku jsem si nápis v rohu přeložila do latinky jako Luninjeckij rajon.


Další moc pěkný pohled je od Mikhaila z Petrohradu, který mi na zadní stranu napsal dokonce větu v kareliánštině (což je jazyk Karélie, republiky ze severozápadní oblasti Ruska... jak jsem si vygooglila)


Moc se mi líbil pohled od Deborah z New Yorku, poslala mi obrázek typického newyorského ptáčka - jako my máme vrabce a sýkorky, Amíci v New Yorku mají bluebirds.


Tohle je malba jednoho z pre-rafaelských umělců; Petra z Holandska o sobě píše, že je úplný blázen do malování a éru těchto malířů že má prý nejraději.


Melanie z Německa využila mé trochu neopatrně nadhozené informace, že miluji zvířata, a poslala mi zvířecí pohled. O sobě píše, že hraje na klarinet a ráda cestuje.


Přiznávám, po tomhle jsem trochu přehodnotila svůj přístup ke zvířecím pohledům a upřesnila jsem ve svém profilu údaje úzce se této problematiky týkající, protože zrovna hlodavce vážně nemusím. Nicméně Satomi z Japonska píše, že bydlí ve městě Toyota, odkud překvapivě pochází firma Toyota a že je tam prý strašlivé množství továren. To si vůbec nedovedu představit, to město musí být jedno velké průmyslové monstrum.


Za pár dní snad zase něco přibude.
Přidat komentář

Sherlock Holmes a doktor Watson - Tři Garridebové

10. května 2012 v 20:29 | Rosalinda |  Moje výtvory
Moje oblíbená pasáž z mé oblíbené sherlockovské povídky "Tři Garridebové", z pera sira Arthura Conana Doyla. Něco takového jsem si nemohla nechat ujít, pro můj styl kreslení scénka absolutně vyhovující. Usmívající se V jistý moment je doktor Watson ošklivě poraněn střelou z nepřítelova revolveru a jinak vždy chladný Sherlock Holmes najednou zanechá všeho, jenom, aby zjistil, jestli je jeho dlouholetý přítel živ a zdráv, a s neuvěřitelnou starostlivostí pronese něco ve smyslu níže uvedených slov na obrázku. Ostatně, nechme samotného Watsona, aby se k tomuto spontánnímu počinu svého přítele sám dojemně vyjádřil:

"Stálo to za zranění - bylo by to stálo za četná zranění - že jsem poznal, jak hluboké a vřelé city se tají za tou chladnou maskou. Jasné, neúhybné oči se na okamžik zamžily, pevné rty se chvěly. Poprvé a jedinkrát jsem viděl, že Holmes má nejen skvělý mozek, ale i horoucí srdce. Celá ta léta, kdy jsem mu pokorně a jednoznačné sloužil, pro mne vyvrcholila v tomto okamžiku."

Usmívající se

Počet komentářů: 2

Nightwish - Imaginaerum

3. května 2012 v 21:37 | Rosalinda |  Hudba
Byli tady na čarodějnice. Přesně s tímhle skvostným albem. A já se na ně nebyla ani podívat. To si jen tak neodpustím! Křičící Nightwisháci k nám přijíždí jednou za sto let a kdy jindy budou vybaveni něčím tak nádherným? (Nu, snad vždycky, ale stejně...!) Hráli v Tesla aréně, 30. dubna, právě v době, kdy jim znova začínám přicházet na chuť, jenže se všechno seběhlo nějak moc rychle na to, abych se přímo sebrala, nasedla do vlaku a v metalovém oblečení (které vlastně ani nemám) jela do Prahy na jejich koncert. Proč jsem se o nich jen nedozvěděla dřív anebo proč se sem oni nevydali o chlup později, kdy bych na jejich příjezd byla (možná) řádně připravená? Nu, je sobecké nad něčím takovým uvažovat a je zbytečné plakat nad rozlitým mlékem, takže se musím spokojit s roztáčením jejich nového alba Imaginaera v klidu vlastního domova (pozitivum je, že mi do toho alespoň nikdo neječí).

Snad jako každý fanoušek Nightwish jsem byla nejdříve krajně vyvedená z míry absencí vynikající zpěvačky Tarji, ale pak mi podobně jako ostatním došlo, že Anette vlastně taky není špatná a odprostila jsem se od starých písniček Nightwish a konečně přešla k novým, které jsou stejně okouzlující jako půvabné.

Ovšem zrovna tahle je čistě instrumentální, závěrečná z nového alba. Mám z ní husí kůži. (V dobrém. Usmívající se)

Přidat komentář

Jak to dopadá, když jdu do sběratelství

3. května 2012 v 20:58 | Rosalinda |  Když mám potřebu psát
Přes minulý týden jsem sem nic nenapsala, protože v pondělí a v úterý jsem měla pěkně napilno s přijímacími zkouškami a všechno se tak nějak točilo kolem školy a úřadování. Nyní již s radostí můžu prohlásit, že jsem přijata na gymnázium, takže se všechny starosti rozplynuly, k tomu pár krásných dní volna a to je cesta k dokonalé spokojenosti. Dala jsem si na čas, ale konečně sem vkládám jeden z plodů tohoto zaslouženého zdánlivého nicnedělání, totiž výsledek návštěvy filatelistického sběratelského obchodu. Už dlouho jsem chtěla takový podnik navšívit a konečně se mi k tomu naskytla příležitost. Původně jsem si vážně myslela, že v něm zakoupím nějakou pěknou známku, ale pak jsem uvnitř toho doupěte zahlédla fochy se starými pohledy - mojí opravdovou láskou - a bylo mi jasné, že právě za ně utratím peníze, které jsem dostala k narozeninám (ty jsem měla mimochodem v den svých příjímacích zkoušek). Usmívající se

Nejdříve jsem si prohlížela pohledy z Ruska, respektive z SSSR, a měla jsem vyhlédnutý pěkný černobílý snímek Rudého náměstí (v poslední době jsem si totiž oblíbila téma Sovětský svaz a ruský komunismus). Jenže potom jsem objevila foch s pohledy z Velké Británie a to byl konec. Prohrabovala jsem se v tom asi hodinu a našla jsem obrovaské množství nádherných starých snímků: Tower, Tower Bridge, Pall Mall, Oxford Street, Piccadilly Circus, Charing Cross, Strand...! Vůbec jsem netušila, co si z toho mám vybrat (ale Rudé náměstí jakoby náhle nepřipadalo v úvahu). Všechny byly ze začátku 20. století, s dokonalou atmosférou staré Anglie, kterou tak miluji, a některé byly dokonce krasopisně popsané zezadu černým inkoustem. Jenže jeden byl za 50,- Kč a já u sebe neměla víc jak na tři - nakonec jsem se rozhodla pro tyto:




Poslední byl zezadu popsán:


Sice se to skoro nedá přečíst, ale je to adresované do Prahy, ještě když Čechy byly součástí Rakousko-Uherska! Což je pro mě bomba. Usmívající se Na razítku rok 1908. To si nechám líbit.

Dilema nastalo, když jsem tam uviděla i starý anglický deseti šiling, který stál 220,- Kč. Nakonec jsem se pro něj vrátila za dva dny. Nešlo ho tam nechat!



Královna na něm vyobrazená je překvapivě Alžběta II. a bankovka pochází někdy z let 1967 - 1970, jak jsem si zjistila z internetu - sice není příliš stará, ale stejně je působivá.

Všechny čtyři relikvie mám teď vystavené v pokoji a nevím, co budu dělat, až si k nim pořídím další. Chovám bláhovou naději, že mi něco takového jednou přijde i z Postcrossingu. Usmívající se Momentálně očekávám osm pohledů, poslední dva jsem adresovala do Taiwanu a do USA... Uvidíme, kolik lidí se nechá inspirovat mým profilem, kde naznačuji, že podobné historické předměty jsou můj fetiš. Nu dobrá, nemusí být přímo historické. Samozřejmě s napnutím očekávám i pohledy s historií pouze spjaté. Ale já budu mít radost i ze zvířátek. Usmívající se

Zatím zdravím.
Přidat komentář

Další články

Kam dál